POKRAČOVÁNÍ. POLITICKÉ STRANY NA ODCHODU? NÁZORY

Pá 15.ledna 2010

Redakce časopisu Český Dialog (www.cesky-dialog.net) uspořádala malý průzkum veřejného mínění ohledně nutného trvání přítomnosti stran na naší politické scéně a plánované konference na dotyčné téma. Získala na věc několik názorů.

Názor 1: Pokud vezmeme vedení státu jako vedení velké firmy, potřebujeme do vrcholové pozice schopného, vzdělaného manažera, nikoliv politika s úzkým zájmem osobním či stranickým. Naše politické strany nemají osobnosti, za kterými by se občané mohli s důvěrou postavit. Založme Hnutí za bezstranické vládnutí, do jehož čela by se postavil úředník jmenovaný prezidentem.

Názor 2: Silně pochybuji o úspěšné realizaci případné konference na toto téma. Podle mého názoru by bylo chybou tříštit úsilí kritiků dnešního stavu české politiky a stoupenců přechodu k přímé demokracii.

Názor 3: Jedinou reálnou silou, která může prolomit mocenský monopol prospěchářských partají ODS, ČSSD a jejich kolaborantů v příležitostných koalicích, je strana Věci veřejné. Ve svém názvu a programu se hlásí k požadavku přímé demokracie a má zároveň potenciál vstoupit do sněmovny v květnových volbách 2010. Jedinou reálnou politickou taktikou malých opozičních stran je kolektivní volební podpora strany Věci veřejné. 

Názor 4: Je jedno, kdo napsal dnešní ústavu, ale platí a nevyhovuje. Oslabením moci politických stran vznikne automaticky potřeba ústavu změnit; svolání ústavodárného shromáždění může být veřejností akceptováno až po zametení politických stran do ústraní. Kritizovat původní autory (nebo kohokoliv a cokoliv) je ztrátou času. Je nutné definovat základní principy společnosti bez politických stran a předložit k diskusi každému, kdo chce něco hodnotného k tomu sdělit.

Názor 5: Strana Věci veřejné je zase jenom strana. Svolat ústavodárné shromáždění momentálně vůbec nelze; nikdo neví, co takové shromáždění je, z koho a čeho by se mělo skládat, podle jakého pořádku jednat (asi nějakého ústavního, ale existující ústavu moc neuznáváme a novou nemáme).

Názor 6: Nenavrhuji požadovat okamžité zrušení politických stran, jen vymezení jejich úlohy jako určité zájmové skupiny, zařadit je na úroveň zahrádkářů, sběratelů poštovních známek a podobně. O tom není nutné rokovat; jejich nepotřeba je obecně chápana a diskuse o tom je ztrátou času.

Názor 7:  Na konferenci by se mělo rokovat a diskutovat pouze o způsobu společenské správy, hospodaření, až strany (jednou) nebudou. Čím dříve je všem jasno, co bude po vládě stran, tím dříve samy zmizí, přemění se v zájmové skupiny, jejich bývalá síla odejde v zapomnění. Tím dříve lidé také začnou opravdu bezstranickou budoucnost chtít, až si ji vynutí. Je to přirozený proces a my ho jenom prozíravě urychlujeme. Jako byla nakonec svržena vláda jedné strany (komunistické), stejně bude vláda každé jiné strany odsouzena k zániku. Role politické strany ve vývoji civilizace již byla naplněna a společnost samovolně touží jít zpět ke kořenům, k vládě rozumných, k vládě odborníků. Podle statistických údajů stojí stranické aparáty a vše, co je s tím spojené (korupce, tunelování, nepotismus, nabráchysmus) asi 20% státního rozpočtu. Což je zhruba výše současného státního schodku.

Názor 8: Téma konference musí být jenom jedno, jednoduché a dostatečně nosné, atraktivní pro nejlepší české mozky; jinak se nám to rozmělní na hospodské klábosení.

Názor 9:Naším zásadním cílem je zbavit strany monopolu moci (změnou volebního zákona…) Konferenci považujeme za potřebný krok na této cestě. Zrušení monopolu moci politických stran zákonitě způsobí jejich zásadní přeměnu. Jakou konkrétně, bude záviset na dalším uspořádání a fungování společnosti bez jejich mocenského vlivu v nových podmínkách.

Názor 10: Konference má nastartovat povědomí o tom, že pokud sami nerezignujeme na současný marasmus, nejsme tak úplně bezmocní proti dnešním mocným (politikům). Přesvědčíme-li dost lidí, pak za podmínek podobných těm před dvaceti lety můžeme podobně donutit dnešní politiky k odchodu.

Názor 11: Za důležité považuji začít infikovat lidi optimismem, rozšířit ho jako pozitivní alternativu blbé nálady z bezmoci. Konferenci považuji za začátek rozmotávání složitého klubka problémů, navzájem mnohonásobně propojených, které je nutné nejdřív přesně rozdělit na příčiny a následky. Ne vždy je snadné rozpoznat, co je co.

Názor 12: Konferenci chceme udělat jinak, než je obvyklé. Navrhujeme moderovanou věcnou diskusi 5 až 10 diskutujících ke konkrétním bodům jejich předem písemně zpracovaných diskusních příspěvků.Publikum bude mít také možnost vstupovat do diskuse. Podmínkou účasti bude souhlas s kodexem diskutujícího a jeho respektování. Ten teď dopracováváme.

Názor 13:Kdo nebojuje proti skrytému či zjevnému násilí, časem se stane jeho obětí. Nechat se podmaňovat několika politiky, jejichž strany v podstatě už ani pořádně neexistují, nelze dále tolerovat.

Názor 14: Výsledkem konference musí být nějaký konkrétní výstup v podobě definování základních východisek a nastínění možných způsobů, jak konkrétně pokračovat dál.

Názor 15: Chci dosáhnout, aby lidi vhodili do volebních uren neplatný lístek, nevyplněný či škrtnutý, a volby by se prohlásili za neplatné pro nízkou účast. Pan Klaus by musel požádat Fischera o pokračování ve vládnutí, tentokrát s mandátem, nebo jmenovat jiného odborníka - nestraníka. Během dalšího Fischerova termínu bychom hovořili o změně ústavy, volebního zákona atd; byl by na to čas. Teď do voleb není, je čas jen na jejich nenásilné zmaření.

Názor 16: Případné volby mohou dopadnout jedině nerozhodně, jedna ze dvou velkých stran může mít o hlas či dva ve sněmovně víc. Vítězná strana bude muset spolupracovat komunisty, nikdo jiný není. Ti budou vydírat, prosazovat svoji zvrhlou politiku. KDO VOLÍ ČSSD NEBO ODS, VOLÍ VLASTNĚ KOMUNISTY!

Zdeňek Reimann