Kávou se nenakazíš

Objevují se solidní vědecké práce, že káva je nám prospěšnější, než by leckoho napadlo. Pozvedne náladu, utiší bolest hlavy, zabrání cukrovce, chrání před senilitou či Parkinsonovou chorobou a dokonce snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. U kávy neplatí pořekadlo, že všeho moc škodí: čím více, tím lépe, říkají vědci. Hráči počítačových her se k ní utíkají, aby pomohla vyhrát, protože koncentruje myšlení a zrychluje reakce.

Vědci na Harvardské universitě v USA analyzovali údaje sebrané od 126 000 lidí během téměř dvaceti let. Kromě jiného přišli spolehlivě na to, že pití tří šálků běžné kávy (zhruba jedna lžička mleté, půl lžičky instantní) snižuje nebezpečí cukrovky asi o deset procent, pití šesti šálků působí ještě lépe: u mužů se riziko snížilo o 54%, u žen o 30%.

Holandští výzkumníci přišli s podobnými výsledky, a 19 000 jiných studií na celém světě potvrdilo názor, že káva je opravdové zdravé jídlo, nápoj, a zvláště ve větším množství. Miliony lidí na celém světě začínají svůj den čerstvým šálkem kávy, a pokračují v konzumaci dopoledne, odpoledne i večer. Dospělí, někdy i děti. Káva prostě daleko více prospívá, než může škodit.

Káva není droga                                                                                                                                  

Šest jiných nezávislých studií prokázalo, že 80% lidí, kteří pijí kávu pravidelně, mají menší pravděpodobnost onemocnění zhoubnou Parkinsonovou nemocí, degenerativním procesem centrálního nervového systému (projevuje se fyzickou i duševní nemotorností, postupnou nefunkčností některých orgánů). Riziko onemocnění jater se snížilo podobně, nebezpečí žlučových kamenů spadlo o polovinu. Také se prokázalo, že srdce kuřáků a konzumentů alkoholu je daleko zdravější, pokud pijí kávu pravidelně. Dr. Tomas DePaulis z Institute for Coffee Studies Vanderbiltské University v Kalifornii říká, že káva pomáhá v případech, kdy nejsou k dispozici léky, například u astma, dušnosti, a dokonce omezuje tvorbu zubního kazu.

Je to vše kafeinem?

Kávová zrna mají spoustu antioxidantů, z nichž některé získávají na potenci pražením. Nemá káva ještě nějaké neznámé složky nepoznaných účinků? Má smysl kávu dále zkoumat, rozložit na atomy a pozorovat, co všechno ještě umí? Vědci jsou toho názoru, že určitě.

Některé prospěšné vlastnosti kávy jsou připisovány vyššímu obsahu kafeinu: obsah šálku překapávané kávy obsahuje asi 85 mg – asi třiapůlkrát více, než stejné množství čaje či koly, případně tabulky čokolády. Dr. DePaulis přisuzuje pozitivní účinky kávy právě kafeinu. Moderní přípravky na léčení Parkinsonovy nemoci obsahuji kafeinové deriváty právě na základě evidence citovaných studií. Léky na bolení hlavy a na asthma, například Anacin nebo Excedrin, obsahují až 120 mg kafeinu; zrovna tolik, jako pořádný snídaňový kafák.

Káva pro sportovce                                                                                                                                                           Olympijský výbor držel donedávna kávu ve skupině “kontrolovaných” přípravků, tedy takových, kde se doporučuje (toleruje) konzumace jenom malého, přesně stanoveného množství. Nyní se na Olympijských hrách pije stále větší množství kávy, protože dodá tělu i mysli energii zdravě a nenávykově. Jako se nepřepijete vodou či nepřejíte chlebem, ani kávou si neuškodíte - tělo si vezme jenom tolik, kolik bezpečně může snést.

Kafein vydává signály k ignorování únavy, nebo informuje svaly, že mohou podat vyšší výkon. Kafein pravděpodobně dovoluje svalům větší smrštění a prudší natažení. Velmi zajímavý je fakt, že zatímco jednotlivé drogy působí na specifické svaly či orgány s následným negativním vlivem, kafein pomáhá tělu celkově bez následných negativních důsledků. Jak všichni víme, káva nás osvěží, probudí, jsme po šálku kávy čipernější. Jsme schopni se lépe koncentrovat, učit. Dalšími studiemi se přišlo na to, že kafein sice pomáhá soustředění, ale rozhodně nezvyšuje studentům či dospělým intelektuální či jinou kapacitu, nebo mentální výkon. Jeden zajímavý poznatek přišel z Brazílie, a sice, že děti, kteří pijí denně šálek kávy s mlékem, jsou méně náchylní depresím. Doposud žádná studie nenasvědčuje tomu, že by snad pravidelné pití kávy dětem nějak škodilo.

Stinné stránky pití kávy druhou stranu se však potvrdilo, že ti, kteří pijí kávy více, než tělo dovoluje, jsou pak nervózní a roztržití. Týká se to dětí i dospělých. Příliš velké množství kávy má za následek třesoucí se ruce a mnohem rychlejší srdeční tep. Rovněž může káva některým lidem zvyšovat obsah cholesterolu a působit zužování tepen, což může vést k infarktu. Snad u jednoho ze 100 000. Ale tato oblast rozhodně není dostatečně prozkoumána, aby se mohlo dojít k nějakým závěrům.

Stručně řečeno, těhotné ženy by neměli pít nadmíru, a lidé se srdečními problémy a osteoporózou by měli konzumovat rozumně. Což je málo nebo nic.

Připravit dobrou kávu není jednoduché – spousta faktorů zde hraje roli. Stačí zanedbat jeden a máte břečku. Samozřejmě začnete s odrůdou a zemí původu. Knihy jsou o tom napsány, jejich obsah nedovedu shrnout do krátkého odstavce. Hlavní odrůdy jsou dvě, ceněná Arabica a hrubší (levnější) Robusta. Od každé odrůdy existuje několik druhů, variací či klonů, a rostou v mnoha zemích na všech teplých kontinentech. Klíčová je kyselost, a umění míchat různé druhy dohromady, aby výsledná směs chutnala lépe, než kterýkoliv druh zvlášť.

Kávy z Keni, Guatemaly, Hondurasu a Kostariky lze podle kyselosti snadno rozlišit, brazilské kávy jsou měkčí a sladší. Havajská Kona je považována za jednu z nejzajímavějších. Další považované kávy, například Monsooned Malabar, pochází z Indie; Mocca Matari se zemitým čokoládovým aroma z Jemenu; ovocná Mocca Sidamo z Etiopie; unikátní, zemitá káva oříškovo – čokoládová, Sulawesi Toraja, z Indonésie; Kopi Luwak z ostrovů Java a Bali; královna Karibiku Blue Mountains z Jamaiky. Fundovaný obchodník umí rozlišovat kávu podle jednotlivé farmy, z které plody pocházejí.

Na soutěžích dnes vítězí kávy z polopraných zrn. Pražení může být střední až silné, přepražená zrna produkují kávu nahořklou, někdy s chutí popela. Etiopie, odkud přišla první a stále vysoce ceněná káva, si udržuje v kvalitě prvenství, a Brazílie dokáže produkovat kvalitní kávu v komerčním množství. Abyste kávě rozuměli, musíte ji umět připravit a propít se jí jako vínem. Což trvá lepší polovičku života. Čím více různé kávy zkoumáte, tím více jste si vědomi káv nepoznaných.

Ale nechme teoretizování o kávě vědcům a pojďme ji raději pít. Obvykle v dobré kavárně chutná lépe než ta nejlepší doma. Pokud samozřejmě neservírujete standardní směs přelitou horkou vodou, protože takovou snad už nedostanete ani ve špatné restauraci. Tam tu standardní směs narvou do kávovaru slovutné značky a prodají jako tu. Samozřejmě chutná hrozně, sprostě, ale bohužel u mnoha zákazníků to obsluze ještě prochází, zejména v základních hospodách. Na druhé straně existují vynikající kavárny, kde by si nedovolili servírovat podřadný mok, a umně podkuřují kavárenským “povalečům,” kteří se opět pilně množí. Ti povaleči úspěšně navazují na své dřívější intelektuální kolegy Karla Čapka, Václava Talicha, Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, akademika Michala Romberga, Františka Filipovského a stovky jiných našich velikánů mnoha branží. V Praze je těch zajímavých kaváren zase dost, a v každém větším městě také několik, kde umí kávu dobře připravit – mají dobrou, čerstvou směs, kvalitní mašinu s dobrým tlakem, o kterou se poctivě starají a hlavně nešidí. A obchod kvete. Už i noviny si tam zase můžeme přečíst.

Káva doma a v práci

Dobrou kávu velmi snadno připravíme doma i v kanceláři; moka, espresso, překapávanou, tureckou nebo zalitou (to je ten náš turek; turecká je z džezvy). Také známe jugo kávu, tu v kastrole třikrát zvednutou. Je to obdoba turecké, kde ji v džezvě také necháme třikrát zvednout. Ale to je na samostatný článek někdy jindy.

Zdeněk Reimann