Pro Mourka z Miniškolky

           tak už do tvé školky chodíme tři týdny. Je nás osm kamarádů, čtyři kluci a čtyři holčičky. No začátek byl trochu krušný, někdo trochu brečel, někdo vzpomínal smutně na maminku celý den, někdo se i počůral. Jeden kluk nechtěl vůbec jíst, jeden zas nechtěl nikdy čůrat a většina z nás nechtěla vůbec poslouchat paní učitelky. Co ty se s námi ten první týden natrápily! Až se trošku stydím. Ale byly pořád veselé a trpělivé a říkaly, že všechny začátky jsou těžké, a že prý se to poddá. To jsme ještě ale nevěděli co. A teď už to víme!

Mourku, kdybys ty jen viděl, co všechno my za ty tři týdny umíme! Oči bys kulil! Tak třeba: byla svačinka, měli jsme sedět u stolečků, ale my ne! Utíkali jsme do šatny a na koberec a do spinkárny, prostě všude. Nebo paní učitelky řekly – děti, jdeme na vycházku, pojďte se oblékat! Ale my ne. Zase „frrr“ a už jsme utekli.

A teď? Všichni sedíme u stolečků, snažíme se správně držet lžíci, trochu se i oblékáme, ale to nám ještě moc nejde. Ale hlavně, co nás baví nejvíc, malujeme štětcem, lepili jsme obrázky! Umíme „Polámal se mraveneček“ zatancovat i zazpívat! Taky jsme hráli divadlo „O veliké řepě“! Umíme několik písniček, k nim hrajeme na nástroje, kterým paní učitelka říká rumbakoule. A to by se ti líbilo Mourku, když děláme hada, co leze z díry a vystrkuje kníry a taky „Kolo mlýnský“, ale nejraději máme „Zajíčka ve své jamce“.

Mourku, ale my i cvičíme a všelijak závodíme a míčem házíme do kroužku a zvířátka děláme, to je taky prima. Posíláme ti pár obrázků, aby se mohly podívat i ostatní kočičky.

Zdraví tě všechny děti z tvé miniškolky a brzy se zase ozveme, co dalšího umíme.

Fotografie se kliknutím myší na fotografii nechají zvětšit.